Tuto sobotu, po me praxi, jsme vyrazily do San Jose..Byly jsem celkem ctyri holky: ja, Edith, Adela a moje spoluzacka Hanka – dorazila na zacatku tydne. Do San Jose jsme prijely kolem 3 hodiny, docela dost casu nam zabralo hledani hostelu..Ten, co jsme si vybraly, nam nas kamarad  - mistni Tico – nedoporucil, ze se nachazi v prilis nebezpecne ctvrti. Nakonec jsem se ubytovaly v jednom velmi levnem hostelu (tomu taky odpodala kvalita mistnich sluzeb...ale dve noci, jsme prezily, bez uhony..snad )kousek od hlavni tridy…Vecer jsem s Hankou jeste zasly do Muzea zlata a predkolumbovske ery..Shodly jsem se, ze expozice v muzeu byly velmi zajimave udelane, nejvic casu jsme ale stravily (jako rozvojarky) u expozice o puvodnich obyvatelych..V nedeli jsem se probudily brzy rano a vyrazily do narodniho parku Volcan Poas. Musely jsme pretrpet asi dve hodiny v autobuse..To nam moc nevadilo...dospavaly jsem totiz vcerejsi noc...to nas totiz nas spoluzak Tico (s typickym kostarickym jmenem Wolfgang ) vytahl na mistni disco ..Vulkan neni ani tak daleko od SJ, ale autobus musel pomalu vystoupat do cca 2400 m nad morem..Aspon jsme mely moznost sledovat menici se prirodu v zavislosti na vyskovych stupnich a procvicily jsme si tak zakladni geograficke znalosti …V okoli Poasu se pestuje kava, vesnicky nahore byly nadherne upravene a lemovane plantazemi..Nadherny pohled…Kolem 11 hodiny jsem jiz byly u vstupu do narodniho parku…Hance se podarilo usmlouvat cenu a misto 10 dolaru jsem platily necele dva...Ceny jsou tu totiz velmi odlisne pro mistni Ticos a pro ostatni...Tak si hrajeme na mistni studenty, coz skoro jsme..Bohuzel Ticove nejsou moc velci turiste…Takze parkoviste je necely kilometr od krateru… a my se tesily na track…no snad priste..Pul hodiny na to, uz jsem staly u krateru……Uzasna podivana pro stredoevropana…viz foto…Nastesti nam pocasi pralo a ani chvilku neprselo…Do SJ jsem se vratily navecer..Nakoupily nejake jidlo a sly odpocivat do hostelu..Stmiva se uz po 5 hodine a vecer neni SJ pro dve stredoevropanky moc bezpecne...Dalsi den jsem opet brzo vstaly a kolem sedme hodiny uz sedely v autobuse smer Guapiles (kousek od university). Cestou jsem se ale jeste zastavily v dalsim narodnim parku.…Tam jsem se dopodrobna seznamily s destnym tropickym lesem..Byly jsem dve a mely vlastni pruvodkyni..Luxus (ktery jsme si ale musely zaplatit, vstup byl totiz 27 dolaru, no ale kdyz to srovnam s Dobsinskou ladovou jeskyni..tak se investice vyplatila - navic nas po parku vozili autobusem a cca 30 minut jsem stravily na lanovce)...Nejdriv jsem si prosly pesky nejnizsi patro a pak lanovkou pokracovaly ve strednim patre a nejvyssim - vse s odbornym vykladem. Uzasne, prozkoumaly jsem tak destny prales ve vsech patrech. Napriklad vite, ze Tarzan se nikdy nemohl houpat na liane? Protoze liany rostou nahoru a maji koreny v zemi, takze nevisi se stromu dolu!! To, na cem se vozil Tarzan, byly pravdepodobne vzdusne koreny stromu, ikdyz nevim jeslti by ho unesly…proste blamaz..Videly jsme spoustu motylu, tukany, jesterky atd…Nanestesti jsem nikde nevidely hada..ach jo..budu muset hledat dal … Z narodniho parku jsem se vratily na kampus.Musely jsem si ale kousek od brany parku stopnout autobus..neni tam zastavka, ale to je tu celkem normalni, ze autobusy stavi tam, kde lidi zrovna potrebuji...No ale musim rict, ze stat u silnice cca hodku a cekat na nas autobus nebylo moc prijemne...Mnozi ridici se mysleli, ze stopujeme...Ostatni jenom troubili atd...No proste jsme bile...i kdyz mi to moc neprijde..oni vidi rozdil na prvni pohled..Nastesti za hodku nam zastavil nas autobus a my se tak bez problemu vratily na kampus.

Jeste bych mela par poznamek k San Jose….musim rict, ze je to velmi rusne a hlucne mesto…moc se mi tam nelibilo, je plne odpadku a nekolikrat jsme byly upozorneny, ze je nebezpecne, at si daveme pozor..Nastesti se nam nic nestalo…Jen bylo docela neprijemne, jakou pozornost jsme budily…Jsem totiz gringas..A navic bile..tedy gringas blancas a to tu znamena zdroj penez...Ale my se nedaly ..Zasadne napriklad platime v colonech, protoze obchodnici si dolary prepocitavaji podle vlastniho - pro nas nevyhodneho - kurzu. Pozornost taky budi moje modre oci….jsou totiz pro misni neco vzacneho. Rekla bych ze 100 procent lidi tu ma hnede…Takze kdyz jsem nastupovala do autobusu, stalo se mi, ze nekdo zakricel..Podivejte se..modre oci…a vsichni se ohledli…Byl to pro me docela sok, i kdyz tento byl celkem prijemny…..